|
Právní postavení hnutí odporu a analýza jeho činů v Izraelsko-Palestinském konfliktu
Pohořská, Barbora ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Izraelsko-palestinský konflikt s sebou přináší mnoho otázek zasahujících do různých sfér, mimo jiné i sfér právních. Tato práce se zaměřuje na otázku organizovaného hnutí odporu proti okupaci a na jeho právní postavení. Obyvatelé každého okupovaného mají právo se proti okupaci a okupantovi bránit, mají právo vytvořit hnutí odporu a nárokovat si jeho jménem ze strany okupanta uznání, zejména uznání legality svých členů. Přesto, že je hnutí odporu termín zavedený, jeho oficiálně uznávaná definice neexistuje a jeho právní úprava se omezuje na stanovení podmínek, za nichž lze členům takovéhoto hnutí přiznat status a právní ochranu obdobnou kombatantům. Organizované hnutí odporu proti okupaci však, jak z jeho celého názvu vyplývá, může existovat jen tam, kde k okupaci došlo. Z tohoto důvodu práce nejprve zodpovídá několik podpůrných otázek, zjišťuje charakter sledovaného izraelsko-palestinského konfliktu a zejména zda lze v případě Palestiny hovořit o okupovaném území, jehož obyvatelstvo má právo na činy odporu proti okupantovi, Izraeli. Po zodpovězení podpůrných otázek a potvrzení, že Palestinu, tím míněn Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a pásmo Gazy, skutečně lze vnímat jako území okupované, neboť Izrael, byť ne vždy fyzicky přítomen, nad jejím územím stále vykonává efektivní kontrolu, se...
|
|
Právní postavení hnutí odporu a analýza jeho činů v Izraelsko-Palestinském konfliktu
Pohořská, Barbora ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Izraelsko-palestinský konflikt s sebou přináší mnoho otázek zasahujících do různých sfér, mimo jiné i sfér právních. Tato práce se zaměřuje na otázku organizovaného hnutí odporu proti okupaci a na jeho právní postavení. Obyvatelé každého okupovaného mají právo se proti okupaci a okupantovi bránit, mají právo vytvořit hnutí odporu a nárokovat si jeho jménem ze strany okupanta uznání, zejména uznání legality svých členů. Přesto, že je hnutí odporu termín zavedený, jeho oficiálně uznávaná definice neexistuje a jeho právní úprava se omezuje na stanovení podmínek, za nichž lze členům takovéhoto hnutí přiznat status a právní ochranu obdobnou kombatantům. Organizované hnutí odporu proti okupaci však, jak z jeho celého názvu vyplývá, může existovat jen tam, kde k okupaci došlo. Z tohoto důvodu práce nejprve zodpovídá několik podpůrných otázek, zjišťuje charakter sledovaného izraelsko-palestinského konfliktu a zejména zda lze v případě Palestiny hovořit o okupovaném území, jehož obyvatelstvo má právo na činy odporu proti okupantovi, Izraeli. Po zodpovězení podpůrných otázek a potvrzení, že Palestinu, tím míněn Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a pásmo Gazy, skutečně lze vnímat jako území okupované, neboť Izrael, byť ne vždy fyzicky přítomen, nad jejím územím stále vykonává efektivní kontrolu, se...
|